O naší show pro prváky zatím psát nebudu, protože nemám žádné fotky ani video, takže musíte počkat:) Akorát vám prozradím, že jak moje dva skeče, tak celá show se podařily!
A co se jinak děje? No v pondělí začala škola. První hodinu jsem měl ekonomii s tou novou učitelkou a bylo to docela v pohodě. Akorát jsem zjistil, že jsem toho docela hodně zapomněl a budu se na to muset pořádně podívat:) Ale tak to je asi klasika. Zatím jsme jenom opakovali a tak, takže zatím o nové učitelce nemůžu moc povídat, uvidíme, jak to bude, až nás bude učit něco nového.
Jinak jsem začal s hodinami řízení dodávky. Jsme celkem tři – Já, Rodrigo a Saya. Naším instruktorem je Vittorio, což je nový člen našich “školníků“. Všichni ostatní se mu smáli a dávali mu pomalu i poslední pomazání, když s námi jel:D Šmejdi. Každopádně je strašně příjemný, mladý a má černý pásek v karate normálně:) Takže jak nám něco nejde, tak má takové tiky… Ne, dělám si srandu….
Poprvé jsme jeli v pondělí a Vittorio nás odvezl do Monfalcone, kde jsme jezdili v průmyslové části, kde jsou jenom staré dodávky a kamiony, takže docela bezpečno. Musím říct, že se to docela hodilo, protože je to přece jenom docela změna. Dodávka není zas o tolik delší, než třeba kombík, ale rozhodně je o hodně širší, takže proplétání uličkami města je docela zážitek. První den jsme jezdili jenom tam, což bylo docela v pohodě – rozhodně se to hodilo.
Mě se jelo v pohodě, parkrát mi to zdechlo, ale to je v pohodě. Hodně jsme parkovali, což se hodí strašně moc. Potom jela Saya, která měla trochu problémy, protože řidičák dělala v 16. letech a to bylo naposled, co řídila auto s manuálem. Od té doby řídila vždycky jenom automatiku, tak si na to musela zvykat. Nakonec se ale docela rozjela, tak jí to snad půjde dobře.
Podruhé jsme jeli v úterý a to jsem už řídil i ve městě. To už byla sranda, jezdil jsem všelijakými uličkami a parkoval na šílených místech. Vittorio si taky myslel, že mě nachytá na rozjíždění do kopce, ale to podcenil české autoškoly, zvládl jsem to bez problému:) Takže díky Jani!
Ve čtvrtek máme další jízdu, pevně doufám, že už bude poslední, chtěl bych to mít za sebou. Uvidíme…
Jinak do školy samozřejmě chodím:) Měl jsem i hodinu matematiky s novou třídou na lehčí úrovni a šlo to docela poznat. Navíc jsme dělali aritmetické posloupnosti, které mě poté, co mi je vysvětlila paní profesorka Vlčková (taky zdravím!!) taky nezvednou ze židle. Takže z tohoto hlediska je škola celkem v pohodě.
Co se týče té mojí Extended Essay o solárních panelech… Zítra udělám hokus pokus a uvidím, jak to půjde, ale jinak jsem formálně dostal prodloužení termínů, protože tu teď nemám učitele fyziky – přijíždí až v pátek. Rozhodně toho ale nehodlám zneužít a budu se snažit napsat co nejvíce o tom, o čem jde. Už mám více než polovinu eseje za sebou, tak snad ta další polovina přijde brzo…
A co se jinak děje? No v pondělí začala škola. První hodinu jsem měl ekonomii s tou novou učitelkou a bylo to docela v pohodě. Akorát jsem zjistil, že jsem toho docela hodně zapomněl a budu se na to muset pořádně podívat:) Ale tak to je asi klasika. Zatím jsme jenom opakovali a tak, takže zatím o nové učitelce nemůžu moc povídat, uvidíme, jak to bude, až nás bude učit něco nového.
Jinak jsem začal s hodinami řízení dodávky. Jsme celkem tři – Já, Rodrigo a Saya. Naším instruktorem je Vittorio, což je nový člen našich “školníků“. Všichni ostatní se mu smáli a dávali mu pomalu i poslední pomazání, když s námi jel:D Šmejdi. Každopádně je strašně příjemný, mladý a má černý pásek v karate normálně:) Takže jak nám něco nejde, tak má takové tiky… Ne, dělám si srandu….
Poprvé jsme jeli v pondělí a Vittorio nás odvezl do Monfalcone, kde jsme jezdili v průmyslové části, kde jsou jenom staré dodávky a kamiony, takže docela bezpečno. Musím říct, že se to docela hodilo, protože je to přece jenom docela změna. Dodávka není zas o tolik delší, než třeba kombík, ale rozhodně je o hodně širší, takže proplétání uličkami města je docela zážitek. První den jsme jezdili jenom tam, což bylo docela v pohodě – rozhodně se to hodilo.
Mě se jelo v pohodě, parkrát mi to zdechlo, ale to je v pohodě. Hodně jsme parkovali, což se hodí strašně moc. Potom jela Saya, která měla trochu problémy, protože řidičák dělala v 16. letech a to bylo naposled, co řídila auto s manuálem. Od té doby řídila vždycky jenom automatiku, tak si na to musela zvykat. Nakonec se ale docela rozjela, tak jí to snad půjde dobře.
Podruhé jsme jeli v úterý a to jsem už řídil i ve městě. To už byla sranda, jezdil jsem všelijakými uličkami a parkoval na šílených místech. Vittorio si taky myslel, že mě nachytá na rozjíždění do kopce, ale to podcenil české autoškoly, zvládl jsem to bez problému:) Takže díky Jani!
Ve čtvrtek máme další jízdu, pevně doufám, že už bude poslední, chtěl bych to mít za sebou. Uvidíme…
Jinak do školy samozřejmě chodím:) Měl jsem i hodinu matematiky s novou třídou na lehčí úrovni a šlo to docela poznat. Navíc jsme dělali aritmetické posloupnosti, které mě poté, co mi je vysvětlila paní profesorka Vlčková (taky zdravím!!) taky nezvednou ze židle. Takže z tohoto hlediska je škola celkem v pohodě.
Co se týče té mojí Extended Essay o solárních panelech… Zítra udělám hokus pokus a uvidím, jak to půjde, ale jinak jsem formálně dostal prodloužení termínů, protože tu teď nemám učitele fyziky – přijíždí až v pátek. Rozhodně toho ale nehodlám zneužít a budu se snažit napsat co nejvíce o tom, o čem jde. Už mám více než polovinu eseje za sebou, tak snad ta další polovina přijde brzo…