Tak jsem se rozhodl, že vám dám s Vídní na chvilku pauzu. Dneska byl náádherný den a já se rozhodl poprvé v životě zajít na Rilke path, který začíná hned u Foresterii. Rilke byl básník, který tady strávil hodně času a napsal o tomto regionu sbírku básní. No a cesta, která vede po skalnatém pobřeží z Duina do Sistiany je pojmenována po něm. Za první světové války byli na cestě vybudovány pozorovací místa, která sloužila Rakušanům k pozorování Terstského zálivu. Během druhé světové války byl Sistianský přístav domovským přístavem mnoha ponorek.
Po válkách udělali z vojenských pozorovatelen panoramatická místa, která stojí za to.
Tak jsem si tam dneska zašel, trvalo mi to asi tři hodiny, protože celý chodník má několik kilometrů a já jsem nespěchal... Vzal jsem si přehrávač a pustil si zuzku Navarovou a chodilo se jak jedna báseň:)
Tak první fotka Nového duinského hradu, ten ještě uvidíte často:)
Nějaká skupinka náhodných lidí...
Dvě staré paní, které se v klídečku procházely
Dvě paní, které se opalovaly asi v polovině chodníku...
Bývalý bunkr, který přestavěli
a tohle je z něho průchod na soukromou vyhlídku...
Camilla z Itálie, která se šla proběhnout
Přístav v Sistianě
Nějaká jeskyně, kterou jsem objevil blízko přístavu. Je dokonce i označená:)
Přístav podruhé. Až dolů jsem nešel, protože se mi nechtělo chodit nahoru a dolů:D A měl jsem docela žízeň:)
No vyhlídka k nezaplacení ne?
Renato, který hrál na kytaru, když jsem se vrátil do Foresterie:)
a konec zvonec