Social service / by Honza Cervenka

Minulý social service byl docela výjmečný, protože jsem uspořádal takovou malou taneční párty. Normálně jsme dvě skupiny, které mají stejný Social Service: jedna v úterý a druhá ve středu(v té jsem já). Minulý týden jsme ale byli spojení a měli jsme tu párty. Vzal jsem s sebou foťák, takže mám i fotky:) Ale první vám trochu osvěžím paměť, kde že to vlastně ten Social Service mám...

Takže... Každý týden ve středu jedu já, Sarah z USA, Sulaiman z Afganistánu a Yana z Běloruska do blízké Sistiany, ve které navštěvujeme staré lidi v domově důchodců, který se jmenuje Borgo san Mauro. Většinou tam býváme jednu hodinu a někdy s námi je i moje tutorka Viviana, která je supervisor - něco jako vedoucí. Téměř vždy nás tam ale odveze autem. Někdy tam zůstává, a potom nás i vezme zpátky, jinak jedeme autobusem...

No a tady máte ty fotky:

Yana a Violetta, která je strašně stydlivá a cokoliv se dělá, tak si furt stěžuje, že to nezvládne a že to neumí... Zamlada zpívala v operním sboru v Parmě, což je ten nejlepší v celé Itálii. Semtam ji donutíme, ať něco zazpívá, ale vždycky má plno keců:) Ale nakonec ji vždycky nějak překvapíme. Má už sice starý a trochu upištěný hlas, ale zamlada musel znít fakt pěkně... Je to takové zlatíčko:) Má velkou sklerózu, ale z nějakého důvodu si zapamatovala, že jsem jí před Vánoci slíbil, že se pro ni naučím jednu skladbu na klavír, a pořád mi to připomínala, až jsem se trochu naučil Habaneru a bylo:) Dokonce se i přidala... Viviana říkala, že je to zázrak, že si byla schopna zapamatovat něco na tak dlouhou dobu, tak nevím...

Já a Ester, která je ze všech nejvíc aktivní, myslím, že je taky ze všech nejmladší. Furt chtěla tančit:)

Violetta s pracovnicí Barbarou, která tam je s nimi každý den. Viviana říkala, že předtím, něž tam začala pracovat, tak to bylo strašně těžké, protože neměli nikoho, kdo by s nimi byl pořád. Teď mají Barbaru, která je takovým vztyčným bodem:)

Moje učitelka italštiny, Cristina, spolu s jednou paní, která si tak trochu žije ve vlastním světě. Pořád si huhlá nějaké melodie...

Já s Ludmilou z Běloruska, která normálně chodí v úterky

Sarah s jednou milou paní, od které ale neznám jméno...

No a jestli vám fotky nestačí, tak si v sekci ke stažení můžete stáhnout i krátké video!!:)

A pak tam máte ještě jedno překvapení:)

Posted in
Print Friendly Version of this pagePrint Get a PDF version of this webpagePDF