Tak v sobotu jsem měl první výlet na běžky. Je to teď moje core fyzická aktivita, a budu ji mít každý týden v sobotu. V pátek večer (nebo to byla sobota ráno? už nevím) jsem si nastavil budík na sedm hodin, abych se stihl nějak rozumě najíst a pak šel. Jdu s klidem spát.
Za pár hodin jsem se probudil, a řekl jsem si: "Hmm, to je divné. Sám jsem se vzbudil? Tyjo, a ani nejsem ospalý? Všude tma? Tak to asi ještě nebude sedm. A tak, podívám se na mobil, kolik je hodin. COŽE? 7.23??? Jak já tě nesnáším, mobile..." no, tak asi tak. Rychle jsem vstal, hodil na sebe oblečení, a šel jsem do dayroomu. Tam jsem potkal Wojciecha, který si zrovna připravoval snídani. Já jsem si jenom ukrojil kus chleba a to byla moje snídaně. Běžel jsem před Palazzine, kde byl v 7.30 sraz. Ještě že jsem se vzbudil docela včas. Akorát jsem neměl snídaní no...
Vzal jsem si svoje běžky a sedl do dodávky, kterých byly celkem tři. Docela dobře jsem se sešel s Dominikou a Verčou, takže jsme prohlásili zadní řadu sedadel za středoevropskou a bavili jsme se spolu. Na místo jsme dojeli asi za hodinu a půl a zjistili jsme, že na jedné běžkové trase, kde loni byly dva metry sněhu, je tak akorát tráva. Jeli jsme proto o trochu dál, kde byla trasa z umělého sněhu. Bylo to tam docela pěkné, byl to takový fajn okruh, který měl asi půl kilometru. Byly tam docela i malé jezírka, což se mi zdálo trochu podezřelé. Nakonec jsem zjistil, že je to golfové hřiště. V létě se používá na golf a v zimě na běžky.
Po příjezdu k nám přišli dva instruktoři, nějak náhodně si nás rozdělili do skupin a začali nás učit. Bohužel, v mojí skupině bylo strašně moc začátečníků, takže jsme se s Veronikou brzo odpojili a jezdili si sami. Po hodině za námi dokonce instruktor přišel a trochu nám poradil. No, byla sranda. Sněhu ale moc nebylo, byl umělý, a rychle tál. Takže kolem dvanácti, kdy jsme končili, se už jezdilo hodně špatně.
Jeli jsme na oběd, lépe řečeno na housku se salámem a na housku se sýrem, respektive na housku se salámem... Ještě že jsem neměl moc velký hlad.
Po obědě se normálně lidi vrací ještě na dvě hodiny na trať, ale jelikož podmínky byly docela špatné, rozhodli jsme se, že ti, co se chtějí vrátit, se vrátí, a ostatní pojedou domů. Nakonec jely domů dvě dodávky, v jedné jsme obnovili československou řadu. Zpátky v Duinu jsme byli asi ve tři. Šel jsem na internet a dělal něco do školy a potom v 22.30 byla taková malá párty s mnoha lidmi na oslavu Shashankových narozenin. Po této akci jsem byl domluvený s Anikou, že se podíváme na nějaký film. Nakonec se k nám přidal ještě Alvaro, Mike a Sarah a dívali jsme se na Casablancu.
Skončili jsme něco po jedné ráno, ještě se bavili a šli jsme do postele ve dvě. Jelikož jsem měl ráno vstávat v sedm na další běžky, které jsem si dobrovolně vybral, abych měl potom volno v únoru. Budík zazvonil, ale já v sobě nenašel sílu. Rozhodl jsem se tam nejít, zůstat v Duinu, a učit se. Zkusím v sobě najít sílu příští, popřípadě popříští víkend
Teď je půl druhé a rozhodl jsem se jet do Terstu. Tady se holt plány furt mění.
Za pár hodin jsem se probudil, a řekl jsem si: "Hmm, to je divné. Sám jsem se vzbudil? Tyjo, a ani nejsem ospalý? Všude tma? Tak to asi ještě nebude sedm. A tak, podívám se na mobil, kolik je hodin. COŽE? 7.23??? Jak já tě nesnáším, mobile..." no, tak asi tak. Rychle jsem vstal, hodil na sebe oblečení, a šel jsem do dayroomu. Tam jsem potkal Wojciecha, který si zrovna připravoval snídani. Já jsem si jenom ukrojil kus chleba a to byla moje snídaně. Běžel jsem před Palazzine, kde byl v 7.30 sraz. Ještě že jsem se vzbudil docela včas. Akorát jsem neměl snídaní no...
Vzal jsem si svoje běžky a sedl do dodávky, kterých byly celkem tři. Docela dobře jsem se sešel s Dominikou a Verčou, takže jsme prohlásili zadní řadu sedadel za středoevropskou a bavili jsme se spolu. Na místo jsme dojeli asi za hodinu a půl a zjistili jsme, že na jedné běžkové trase, kde loni byly dva metry sněhu, je tak akorát tráva. Jeli jsme proto o trochu dál, kde byla trasa z umělého sněhu. Bylo to tam docela pěkné, byl to takový fajn okruh, který měl asi půl kilometru. Byly tam docela i malé jezírka, což se mi zdálo trochu podezřelé. Nakonec jsem zjistil, že je to golfové hřiště. V létě se používá na golf a v zimě na běžky.
Po příjezdu k nám přišli dva instruktoři, nějak náhodně si nás rozdělili do skupin a začali nás učit. Bohužel, v mojí skupině bylo strašně moc začátečníků, takže jsme se s Veronikou brzo odpojili a jezdili si sami. Po hodině za námi dokonce instruktor přišel a trochu nám poradil. No, byla sranda. Sněhu ale moc nebylo, byl umělý, a rychle tál. Takže kolem dvanácti, kdy jsme končili, se už jezdilo hodně špatně.
Jeli jsme na oběd, lépe řečeno na housku se salámem a na housku se sýrem, respektive na housku se salámem... Ještě že jsem neměl moc velký hlad.
Po obědě se normálně lidi vrací ještě na dvě hodiny na trať, ale jelikož podmínky byly docela špatné, rozhodli jsme se, že ti, co se chtějí vrátit, se vrátí, a ostatní pojedou domů. Nakonec jely domů dvě dodávky, v jedné jsme obnovili československou řadu. Zpátky v Duinu jsme byli asi ve tři. Šel jsem na internet a dělal něco do školy a potom v 22.30 byla taková malá párty s mnoha lidmi na oslavu Shashankových narozenin. Po této akci jsem byl domluvený s Anikou, že se podíváme na nějaký film. Nakonec se k nám přidal ještě Alvaro, Mike a Sarah a dívali jsme se na Casablancu.
Skončili jsme něco po jedné ráno, ještě se bavili a šli jsme do postele ve dvě. Jelikož jsem měl ráno vstávat v sedm na další běžky, které jsem si dobrovolně vybral, abych měl potom volno v únoru. Budík zazvonil, ale já v sobě nenašel sílu. Rozhodl jsem se tam nejít, zůstat v Duinu, a učit se. Zkusím v sobě najít sílu příští, popřípadě popříští víkend
Teď je půl druhé a rozhodl jsem se jet do Terstu. Tady se holt plány furt mění.